Mexiko a přistěhovalci

Ano, v Mexiku žijí přistěhovalci ze všech koutů světa. Z různých  důvodů a pohnutek, jsou tu  i Česi a jejich potomci, Němci, Angláni, Korejci,Cikáni, Libanonci, Turci, židé, muslimové, i potomci černých otroků, Kubánci (hodně) a poslední dobou i z Afriky a Haiti. Hlavně ale z Eritreje a Somálska, spoustu uprchlíků. Jsou tu legálně nebo ilegálně. Multikulturalismus není, ale parádně fungující tavící hrnec, z nouze ctnost, ale funguje to.

mexico cityMilan Radek

Když člověk přijde do Mexika, vypadá to ze začátku jako homogenní společnost, ale pak si jeden všimne že tak třeba vypadají trochu čínsky, že by ti indiáni ...... ale pak se odhodláte zeptat,a dozvíte se že dědeček byl čínan, prababička z Turecka atd. Také si začnete všímat kuchyně a přijdete na to že to je třeba z Anglie. To začalo tím když mě pozval domů jeden " typický" mexičan. Uvaříme ti něco co děláme doma na severu Mexika, nevypadá to vábně, ale to je dobrota! To musíš ochutnat. Tak jo, poznat svět a neochutnat co kde vaří je jako pro slepce jít do kina. Moc z toho nemá. No a čím že mě to pohostil. Prý něco jako vařený chleba s omáčkou a masem. Inu, houskové knedlíky.

Není divu, češi přišli v 19. století s Maxmiliánem, dodnes tu hrají polky, a dechovka je tu skoro jako ta česká, i když někteří češi přišli z USA, sever Mexika je plný lidí z jihu Států. Čínané přicházívali hromadně v 19. století, a rozlezli se po celém území, a přicházejí stále. Díky nim a evropanům tu je veliký výběr pečiva a chleba. Nejen ten anglický, ale všelijaký, i černý chléb je normálně k mání v supermarketu. Inu němců je tu taky spousta. Francouzi zase dělali housky a dorty a mexičani se to ihned naučili, takže je tu velký výběr, turci a španělé rohlíky, řekové svoje vánočky,nyní skoro všude dnes k máni. Angličtí horníci přinesli své  turnovers a pays, hlavně do města Pachuca, dnes tomu říkají pastes, nebo empanadas, také zavedli fotbal soccer, v Pachuce postavili první stadion na fotbal. 

Taktéž Turci -kterých je tu mnoho, a ještě více jejich potomků - po celém Mexiku, hlavě tureckých židů, co v Mexiku hledali místo kde by se jim lehčeji dýchalo, ale i muslimstí turkové se utíkali do Mexika. Díky těm vidíte na každém rohu tacos al pastor, čili obyčejný kebab. Tady to ale sekají na kukuřičnou placku, navrch  kebabu dávají ananas, a ta štava pak sladce teče po masu a dává tomu šmrnc.

Židé se tu zasloužili o mnoho, nejen o jídlo. Mexická barbacoa je jehně pečené v zemi, jak to dělaji dodnes na Blízkém Východe, tady si dělají takové na první pohled studny, je tam horké kamení, přes noc tam dají maso a ráno vytáhnou a podává se s plackama, speciální salsou a nopalovým salátem - to je z kaktusu, ale pochoutka.

Taky na severu Mexika, v Monterrey, se dělá kůzle, podle ždovského receptu, ale s mexickou salsou, pochoutka. Není divu, 'Monterrey založili židé. Těch židovských přílivů tu bylo mnho, přišli s Cortésem, pak utíkali před inkvizicí, v Mexiku bývali upalováni také, inkvizice měla dlouhé prsty, snažili se rozutéct, a dařilo se přežít. Když v 19. století president Juárez, čte se Chuáres, dal dekret na svobodu náboženství, začali židé přicházet ve velkém, z celé Evropy, hlavně pak ve století 20. Je tu spousta židů co jsou slavní, Elena Poniatowska - spisovatelka, Jacobo Zabludovsky, novinář, atd.

Jsou tu poláci, němci, a slavní, není divné když slyšíte třeba monseñor Schulenberg, herečka Ludwika Paleta, už mrtvá česká herečka Miroslava,  dnes je to už běžné mexické jméno, starosta Mexico City - Marcelo Ebrard Casaubon, jména něměcká, polská, libanonská, Carlos Slim, nejbohatší muž světa, Salma Hayek, atd.

Ale jsou tu i cikáni, a co dělají? Makají. Přiišli sem už s Cortésem, nejdříve kočovali, to se místním nelibilo, a měli s tím potíže, většinou je vystrnadili. Pak ale za Maxmiliána přišli do Mexika celé cikánské rodiny hlavně z Madarska. Dodnes se tu cikámům řiká madari. Byli většinou vzdělaní, alespon mliuvili několika jazyky. Začali kšeftovat s látkama Být cikánem mělo docela dobrý zvuk, tak cikáni co chěli se dostat do Mexika, a to hlavně ve 20. století, když utíkali před nacisty, udávali svojí národnost jako madaři, i  když byli  z různých zemí. Jelikož v Mexiku žádné dávky nebo materialní pomoc uprchlíkům de facto neexistuje, tak museli dělat co mohli. Místní cikáni pomohli, poradili, nekteří i zbohatli, například si koupili promítače a jezdívali po vesnicích s pojízdným kinem, to pak jejich kočovnictví nikomu nevadilo, naopak, volání - jedou cikáni - znamenalo vytržení z nudy. Hodně mají také krámky s látkama a oblečením, prodávají auta a nákladaky, a jen málo z nich dělá do showbiz, neboli hádání z ruky a tak. Žádné dávky nebo trpění  "jiných zvyků" se nekoná a to dělá divy.

Taktéž černoši, makaj. A hlavne - MUSI se naučit španělsky, ne že by to bylo dáno zákonem, ale platí tu toto. I našinec,neboli vesnický indián, co přijde a neumí španelsky tak se musí naučit, i kdyby chtel dělat metaře, tak proč ne cizinec. Tak se kluci učí, od odposlechu, žádné kurzy nejsou, pak je vidívám že i do novin brejlí, a snaží se. Zkrátka nikdo se kvuli vám nebude učit váš jazyk. Tak se musíte učit vy. To a že neexistují ghetta. Prostě vám nikdo nenajde ubytování jen proto že jste utečenec. To je politování hodné ale vy se musite o vše postarat sám. Pokud vám to nejde, váš problém, tady má každý svých starostí dost, tak se snažte. Takže kluci somálští jsou dnes rozseti po různých částech Mexika, a sžívají se s místníma lidma. Chtě nechtě. Problémy s nima nulové. Totéž s cikány.

Ne že by mexičané byli na utečence zlí. Třeba kubánci, co se doplaví do Mexika, které je oficiálně nebere, tak se o ne "postarají", dejme tomu - policie je posadí do autobusu, a ten do vězení, kde na ně čeká deportace, přijede prázdný. Co že se to stalo? Inu, pane comandante, mě a šoférovi se zachtelo na malou stranu, a když jsme se vrátili, kubánci tam nebyli. Tak to s vážnou tváří tvrdí i do kamery. Ale pak se kubánci staraji sami  o sebe, je jich tu spousta, i nelegálně, hodně z nich v shobusinessu, vídate je v barech, jako zpěváky a hudebníky.

Nemyslím že by to v Evropě chteli napodobovat, tam se bude blbnout až na to nebude, a pak začnou opravdové problémy.